Na kolo se nejezdí jen tehdy, když svítí slunce a asfalt je suchý jak poušť. Pokud jezdíš pravidelně, dřív nebo později začneš řešit, jak se obléct na kolo, aby tě jízda nezničila po deseti minutách. Zima, déšť, vítr – někdy všechno najednou. A právě tehdy se láme chleba. Ne podle toho, kdo má hezčí bundu. Ale podle toho, kdo se z vyjížďky nevrací promrzlej, naštvanej a s chutí to zabalit.
Jízda na kole v zimě má svá specifika
Jízda na kole v zimě není o tom hodit na sebe víc hadrů a doufat, že to nějak dopadne. Chlad při jízdě funguje úplně jinak než při chůzi. Do hry vstupuje pocitová teplota – tedy to, jakou zimu tělo skutečně vnímá. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vítr výrazně snižuje pocitovou teplotu, což má při cyklistice zásadní vliv. Tělo chladne rychleji a jakmile se zpotíš, problém je na světě. Přidej kratší dny, horší viditelnost a kluzké povrchy a vzniká kombinace, kterou není radno podcenit.
Právě tady se ukazuje, že jak se obléct na kolo v zimě není o jednom kusu oblečení, ale o celém systému. A někdy ani ten nejlepší systém nestačí. Ledovka, extrémní vítr nebo nulová viditelnost jsou chvíle, kdy má smysl říct si „dneska ne“. Správná výbava posouvá hranice. Rozum tě dostane domů a chuť jezdit tě vytáhne znovu.
Vrstva, která rozhoduje: základ není bunda
Největší chyba? Spoléhat se na jednu „pořádnou“ bundu, která má zachránit všechno. Nezachrání. Rozhodující je první vrstva, protože určuje, jestli zůstaneš v suchu, nebo se po pár kilometrech začneš koupat ve vlastním potu.
Jakmile pot zůstane na kůži, chlad má otevřené dveře. Bavlna tady nemá místo. Smysl dávají materiály, které s vlhkostí pracují – typicky syntetická vlákna nebo technické merino. Pokud základ nefunguje, žádná další vrstva to nezachrání. Přehřátí do kopce a následné prochladnutí při sjezdu je scénář, který se opakuje pořád dokola.
Co si obléct na kolo do deště, když tě chytne cestou
Déšť sám o sobě jízdu nezabíjí. Zabíjí ji mokro tam, kde nemá být. Jakmile promoknou záda, bedra nebo nohy, tělo začne chladnout a ztrácet energii.
Základní principy jsou jednoduché:
- funkční spodní vrstva, která odvádí pot a nesaje vodu
- lehká svrchní vrstva, která brání větru a vodě, ale neuzavírá tělo jako igelit
- materiály, po kterých voda steče, nebo jimi projde dál
V praxi dává větší smysl sledovat vodoodpudivé a nepromokavé úpravy než samotnou tloušťku oblečení. V dešti bývá větší problém přehřátí a následné prochladnutí než samotná voda.
Počítej také s tím, že:
- voda nejde jen shora, ale stříká od kol
- nejvíc trpí záda, bedra a stehna
- jakmile zůstaneš mokrý delší dobu, tělo přestává fungovat
Déšť není důvod zůstat doma. Je to test přípravy – a ne každej ho dá. A nevyhrává ten, kdo má nejdražší bundu, ale ten, kdo ví, co si vzít na kolo do deště a proč.
Náš tip: Po jízdě v dešti dostává zabrat nejen jezdec, ale i samotné kolo. Pokud parkuješ venku, na balkoně nebo „po cestě“, hodí se mít řešení, které ho ochrání i po sesednutí. Inspiraci, jak udržet bajk v suchu i v nečase, najdeš v souvisejícím článku na blogu.
Vítr jako největší zloděj tepla
Vítr je tichej zabiják komfortu. Nemusí pršet ani mrznout. Stačí špatně chráněné tělo a teplo mizí překvapivě rychle, i když teploměr ukazuje relativně příjemné hodnoty.
Nejcitlivější partie jsou:
- hruď
- záda
- krk
Jakmile vítr profoukne trup, jedeš už jen na morál a počítáš kilometry domů. Právě proto se vítr neřeší přidáváním objemu, ale ochranou proti profouknutí, která funguje i v pohybu.
V praxi to znamená volit materiály, které vítr zastaví, ale tělo nezavřou. Typickým příkladem je softshell nebo lehká větruodolná vrstva, která chrání trup, aniž by omezovala dýchání materiálu. Díky tomu se tělo nepřehřívá do kopce a zároveň nechladne při sjezdu nebo v otevřeném terénu.
Velkou roli hraje i ochrana krku a horní části hrudi, kde vítr proniká nejčastěji. Jakmile zůstane tahle oblast krytá, tělo si udrží teplo výrazně lépe a jízda zůstává komfortní i při silnějším větru.
FAQ: Jak se obléct na kolo v zimě, dešti a větru
Jak se obléct na kolo v zimě, aby mi nebyla zima ani horko?
Základem je vrstvení. Každá vrstva má svou funkci a dohromady umožňují regulovat teplotu během jízdy.
Co si vzít na kolo do deště, když nechci hned promoknout?
Cílem není sucho, ale teplotní komfort. Funkční spodní vrstva a lehká ochrana proti vodě a větru fungují lépe než těžké neprodyšné oblečení.
Je lepší nepromokavá nebo vodoodpudivá bunda na kolo?
Ve většině případů vodoodpudivá a prodyšná. Plně nepromokavé materiály často vedou k přehřátí.
Jak se obléct na kolo do větru?
Chránit hruď, záda a krk proti profouknutí. Ne tloušťka, ale větruodolnost je klíčová.
Co dělat, když mi na kole mrznou ruce a nohy?
Je to signál, že tělo ztrácí teplo. Prevence je zásadní, protože návrat do komfortu je během jízdy obtížný.
Má smysl jezdit na kole i v zimě?
Ano, pokud jsou podmínky bezpečné. Rozhodující je vždy rozum a schopnost situaci vyhodnotit.